|
Bystřec Bystřec je další z malebných vísek ležících v podhůří Orlických hor oplývajících zelení a lákající návštěvníky svým klidem a svou osobitou krásou. První zmínky o obci jsou z roku 1227. S postupem doby a dalšími poznatky v historii, vzniká upřesnění. Původně šlo o dvě samostatné osady. Starší Bystříček („Wirzece“) a mladší Bystřec („Waltersdorf“), založenou v době kolonizace lanšperského panství pány z Drnholce. Obě poblíž soutoku bystřeckého potoka, odděleny od sebe jen úzkou skalní soutěskou. Koncem 14. století přešla obec do majetku kláštera v Lanškrouně. Ve druhé polovině 13. století byla pravděpodobně ve vsi vystavena tvrz, kterou dle verzí a pověstí obýval rytíř Waltr. Začátkem 15. století byla tvrz vypálena a nebyla již obnovena. Z toho pochází ve středu obce místní název „Na hradě“. V roce 1874 bylo místo, kde stávala tvrz překopáno p. J. Zpěvákem. Při průzkumu byly nalezeny hřeby, podkovy, slité železo, střepiny z nádob, spálené dobytčí a lidské kosti, části zdi postavené z ruly a zbytky dlažby. Byl nalezen také pražský groš z doby Karla IV. s nápisem „Grossus Pragensis – Carolus Primus“. Dominantou obce je kostel sv. Jakuba přestavený v roce 1830. Další zajímavostí je kruhovité prostorné koupaliště umístěné ve středu obce, kdy při výstavbě byl zachován historický vzhled původního místa uprostřed s ostrůvkem (tvrzištěm). V tomto areálu se v průběhu roku uskutečňují různé akce: oslavy, soutěže, pouť. V srpnu se zde potom koná velký karneval s názvem „Benátská noc“ s velkým ohňostrojem. Pro příznivce turistiky jsou zde pěkné trasy samotným okolím obce. Od známého „Dubu“ (jeden z devíti chráněných stromů) dohlédnete za dobré viditelnosti až na Sněžku. Z nedalekého vrcholu zvaného „Na Vartě“ je velice pěkný výhled na celé okolí, na Bukovou horu, Čenkovice, Orličky, Suchý vrch, Jamné n. Orlicí, Sobkovice a střed obce Bystřec. Nad obcí „U hrubé skály“ je pěkné místo na táboření a lákadlem je „Vávrovka“, zatopený lom. Kdo nerad chodí pěšky může se vydat poznávat krásy místního okolí na kole po značené cyklotrase. Červená Voda Obec Červená Voda je poprvé
písemně doložena roku
1481 pod názvem Malé (Horní) Heroltice jako součást šilperského panství.
Později byla připojena k lichtenštějnskému panství v Rudě nad
Moravou. Od roku 1960 patří do okresu Ústí nad Orlicí. Postupně k ní
byly připojeny jako osady bývalé samostatné obce Šanov, Bílá Voda, Moravský
Karlov, Mlýnický Dvůr, Mlýnice, Dolní Orlice a Horní Orlice. V současné
době má Červená Voda 3 264 obyvatel (1. 1. 2000).
Dolní Morava Dolní Morava dnes čítá asi 290 obyvatel. Leží nedaleko města Králíky v malebném údolí pramenící řeky Moravy. Turisty
sem lákají lyžařské sjezdovky a krásné prostředí Kralického Sněžníku.
V zimě bývají velice příznivé sněhové podmínky. Sněhová pokrývka ve
vesnici dosahuje půl metru, na svazích ještě více. V zimě se zde především
lyžuje, ale jsou zde rovněž upravené běžecké stezky krásnou téměř nedotčenou
přírodou. V létě si zde turisté mohou zahrát tenis, vypůjčit horské kolo
a vydat se po nově otevřených cyklostezkách i pěších trasách třeba na
Kralický Sněžník a dále pak přes turistický přechod do Polska. Třetí nejvyšší
pohoří v ČR i Polsku. Občas se dá zahlédnout i plachtící rogala ve
vzduchu, to jen pro ty odvážnější. V Červeném Potoce je menší letiště,
kde se jedenkrát za rok, většinou na jaře pořádá „letecký den“.
Jablonné nad Orlicí Jablonné nad Orlicí je podhorským městečkem východní části Orlických hor ležící v malebné kotlině soutoku řeky Tiché
Orlice a Orličkovského potoka. První zmínky o zdejším osídlení pocházejí již
ze 13. století s původním názvem Gablone nad Orličkou. Poté, co se zde
usídlilo více obyvatel, stala se městysem. V roce 1906 byl povýšen
císařem Františkem Josefem I. na město. K vývoji názvu tohoto města – Jablonné (původně Gablona) se váže pověst zachycená v „Místopise o historii
Městyse Gabloného nad Orličkou“ obrozeneckým knězem a buditelem F.A. Vackem.
V dnešní době čítá město Jablonné nad Orlicí cca 3 200 obyvatel. Celý
historický střed města byl v roce 1977 vyhlášen městskou památkovou
zónou. Jablonské náměstí a jeho blízké okolí jsou vyhledávaným místem návštěvníků.
Lákají je citlivě rekonstruované památkové objekty: čp. 24, hotel Černý
medvěd, patrové roubené selské stavení městského typu s dřevěnou pavlačí
z 18. století, čp. 87, Srdíčko, městská architektura s roubeným
patrem a vysokým dřevěným štítem z 18. století, Immaculata (Mariánský
sloup) – pozdně barokní plastika ve středu náměstí z roku 1748. I
ostatní objekty na náměstí jsou přizpůsobovány charakteru památkové zóny. Nad
náměstí dominuje kostel sv. Bartoloměje. Se starým hřbitovem, zdí, kaplí, márnicí
a farou z roku 1725 tvoří typický celek vrcholného baroka. Další
památkou je např. kamenný most přes Tichou Orlici se sochami sv. Jana
Nepomuckého a sv. Floriana z roku 1840. Pozoruhodností je i více než 700
let starý dub, jenž dal jméno vedle stojícímu hotelu. V okolí města se
nabízí mnoho míst, kam je možné podniknout výlet, např. Suchý vrch – nejvyšší
bod Bukovohorské hornatiny, výlet na Zemskou bránu, procházka údolím
Čerňovického potoka. V zimně potom mohou návštěvníci využít lyžařský
vlek na okraji města, vydat se po některé z běžeckých tratí nebo
navštívit nedaleké lyžařské středisko – Čenkovice.
Jamné nad Orlicí První zachovaná písemná zpráva o Jamném je
z roku 1336 v listině nalezené mezi jinými historickými památkami
ve věži lanškrounského hradu. Touto listinou, ve které je jmenováno i Jamné,
odňal Jan Lucemburský panství lanšperské zbraslavskému klášteru a uložil
poddaným novou daň. Obec Jamné nad Orlicí má přibližně 700 obyvatel. Sousedí
s městečkem Jablonné nad Orlicí, které je pro okolní vesnice přirozeným
kulturně – hospodářským střediskem. Obec se rozkládá v délce 4 km po
obou stranách Jamenského potoka, který se vlévá v dolním okraji obce do
Tiché Orlice. Nadmořská výška obce má rozpětí od 420 do 700 m. Ve středu
obce, nad školou, stojí od roku 1882 kostel Nejsvětější Trojice. Na zdejším
hřbitově je pochován jamenský rodák, msgr. Dominik Filip, pozdější prelát
v Meránu, který byl největším dobrodincem zdejšího kostela. Na
protilehlé stráni je zachovalé, asi 800 – 900 let staré, torzo tisu, stromu
opředeného mnoha pověstmi. K výletům do okolí lze doporučit: Studenecké
skály, Zemskou bránu, Pastvinskou přehradu, Králíky s klášterem
z roku 1700, dále hrady Litice a Potštejn, zámky Doudleby, Rychnov nad
Kněžnou, Častolovice a ve Vamberku muzeum paličkovaných krajek. V létě
k rekreaci Pastvinskou přehradu a síť cyklo a pěších tras, v zimě
zimní středisko Čenkovice se čtyřmi sjezdovkami a 25 km strojově upravovanými
běžeckými tratěmi. K zajímavostem, se kterými se lze v obci
seznámit patří i školní lavice bezrukého Frantíka, který se přes svoji
vrozenou vadu stal úspěšným podnikatelem.
Králíky Malé městečko obklopené malebnými horami a panensky čistou přírodou se nachází v severní části králické brázdy
v nadmořské výšce 560 m. V současné době žije v podhorském
městečku kolem 4 820 obyvatel. Nejstarší věrohodný údaj o tomto místě pochází
z roku 1367. Je to zápis dochovaný v zemských deskách, kterým Karel IV. daroval hrad Žampach a k němu patřící „Hory Králické“ (montana in
Greylichs) Čeňkovi z Potštejna. Podhorské městečko, jehož městské jádro
– náměstí, přilehlé domy a kostel – bylo vybudováno až koncem 16. století
v renesančním stylu. Nad městem se tyčí barokní poutní kostel
s klášterem, postavený v letech 1696 – 1706. Cesta na návrší je
ozdobena osmi kaplemi a pašijovými výjevy. Pro rozvoj města měly význam
poutě, které ovlivnily výrobu dřevěných sošek křížků a hraček. Dovední
řezbáři vyřezávali figurky pro známé kralické betlémy. Řezbářskou tradici
oživují pravidelná sochařská sympozia. Oblast je obklopená horami: na
jihozápadě ji tvoří výběžek Orlických hor Bukovohorská hornatina
s nejvyšší horou Suchým vrchem (995 m), na jihovýchodě výběžek
Hanušovické vrchoviny Jeřáb (1003 m) – předhůří Hrubého Jeseníku a na
severovýchodě masiv Králického Sněžníku (1 424 m), který je po Krkonoších
a Jeseníkách třetím nejvyšším pohořím v České republice. Králický Sněžník
byl v roce 1990 vyhlášen Národní přírodní rezervací. Díky působení
významného přírodního činitele se zde vyskytuje množství krasových jevů,
nalezneme zde soustavu přirozených a původních porostů a také mnoho lokalit
s širokou řadou chráněných rostlin a živočichů. Masiv Králického
Sněžníku je označován jako „střecha Evropy“, poněvadž jeden z jeho
vrcholů – Klepý – tvoří hlavní evropské rozvodí, voda z jeho svahů je
potoky a řekami odváděna do přítoků Černého, Severního a Baltského moře. Jsou
zde tedy zcela ideální podmínky pro pěší i cykloturistiku, od kratších a méně
obtížných výletů až po náročné turistické túry. V zimě jsou zde potom
ideální podmínky pro sjezdové i běžecké lyžování.
Letohrad V podhůří Orlických hor se nachází Letohrad, městečko s bohatou historií, které se až do roku 1950 jmenovalo
Kryšperk. První zmínku nalézáme v roce 1308, kdy na návrší zvaném
Hradisko stával hrad Geyersberk. Kyšperk jako takový je připomínán až
v roce 1513. Hrad zpustl a jeho zdivo bylo použito na stavbu barokní
kaple sv. Jana Nepomuckého. Žampachové z Potštejna vystavěli na místě
hradu tvrz, kterou pak v 17. století nechal hrabě Vitanovský z Vlčkovic
přestavět na raně barokní zámek. Za jeho vlády zaznamenalo město prudký
rozvoj. V barokním slohu nechal vystavět také zámeckou kapli sv. Václava
(nyní kostel), jejíž ojedinělá štuková výzdoba je dílem G. Maderny.
Dominantou náměstí je mariánský morový sloup z první poloviny 18. století.
Za zámkem se rozprostírá přírodně krajinářský park. Později byl park
upraven v romantickém stylu s empírovou kašnou, umělou jeskyní a
altánem. Se jménem města jsou spjaty významné osobnosti – malíři Alfons
Mucha, Hynek a Jan Umlaufové, spisovatel Petr Jilemnický a národní buditel F.
V. Hek. Své kořeny má v Letohradě i ministryně zahraničních věcí USA,
Madeleine Albrightová, jejíž děd i otec se zde narodili. V 19. století
začíná moderní rozvoj města. Vznikl zde sirkařský průmysl a město se stalo
také významnou železniční křižovatkou. Po válce vyrostla postupně největší
továrna regionu – OEZ. Každoročně se v Letohradě pořádá slavná Kopečková
pouť, Mezinárodní hudební festival, kaskády výtvarného umění a mistrovství ČR
v biatlonu. S historií města se seznámíte v Městském muzeu a
turistickou novinkou je soukromé
Muzeum řemesel.
Pastviny Obec se nachází v nejníže položené části Orlických hor 10 km od Žamberka. Původní obec se rozkládala v údolí po
obou březích Divoké Orlice. Její dávnou historii nám připomíná 800 let stará
Vejdova lípa. Lidé v tomto kraji byli sužováni častými záplavami. Bylo
zatopeno 70 stavení, v nichž žilo více než 200 lidí, proto zde byla
v letech 1933 – 1938 vybudována přehrada. Na levém břehu řeky byla vystavěna
nová část obce. Zde nyní najdete školu, obecní úřad, knihovnu, prodejnu,
dětské hřiště a čtyři hospůdky. Nedaleko je rekondiční středisko pro
dialyzované. V obci nyní žije 300 stálých obyvatel. Mariánská kaple na
Vitanově byla postavena nákladem občanů Vítanovských roku 1874 – 1875.
Nejvíce na stavbu přispěl a stavbu vedl Štěpán Štambaský z čp. 88, jehož
portrét je umístěn na čestném místě kaple. Mezi nejstarší památky patří
zvonička a kříž na hřbitově z roku 1781. V současné době jsou
Pastviny vyhledávaným rekreačním střediskem po celý rok. Turisty láká nejen
možnost koupání a odpočinku u vody nebo při projížďkách na loďce, ale také
značené turistické stezky a cyklotrasy, v zimě potom lyžařský vlek a
běžecké tratě. A pokud jde o ubytování, návštěvníci mají možnost ubytovat se
v kempech, penzionech se stravováním nebo v některém z mnoha
nabízených ubytování v soukromí.
Sobkovice Sobkovice – leží na turistické cestě vedoucí do všech koutů Orlických hor, sousedních nedalekých Jeseníků
i blízkého Polského Slezska. Obec, s něco málo přes dvě stovky obyvatel, leží nedaleko městečka Jablonné nad Orlicí, což pěšky představuje necelou půl hodinku
procházky úzkou cestičkou, podél bublajícího potůčku, vzhůru údolím,
porostlým smíšeným lesem. V které době byla ves Sobkovice založena,
z čeho byl pro její pojmenování odvozen název, není zatím dosud nic
známo. O době vzniku i původu názvu kolují tedy jenom domněnky a různé teorie
z již známých historických faktů o vývoji vesnic v Čechách a jejich
pojmenovávání. K dominantám obce patří kostel sv. Prokopa.
S výstavbou sobkovického kostela bylo započato roku 1717. Na věž byly
zavěšeny 3 zvony, první vážil 40 liber a posvěcený byl jménem sv. Jakuba, sv. Anny a sv. Prokopa v roce 1737, druhý vážil cent a 10 liber, byl posvěcen jménem Crhy a Strahoty v roce 1776. Třetí zvon váží 2 centy a
60 liber posvěcen jménem sv. Prokop a sv. Václav v roce 1802. Hřbitov
okolo kostela byl postaven v roce 1776. Návštěvník může k poznávání
okolí nedaleký lyžařský vlek v Jablonném nad Orlicí nebo zimní středisko
Čenkovice.
Žamberk Je nazýván branou Orlických hor. Leží v údolí Divoké Orlice ve výšce 465 m a v současné době má 6 200 obyvatel. Samotná zdokladovaná historie začíná 13. 7. 1332, tímto datem se otevírají
oficiální dějiny města. Nejstarší česká listina pojednávající o rychtě
v Žamberku je z roku 1408. V letech 1356 až 1421 byl
v našem městě i klášter „Obutých Augustiniánů“, pravděpodobně
v místě dnešního zámku. Město patřilo v 15. a 16. století polovinou
pánům z Bubna z litického panství a polovinou pánům ze Žampachu. Od
roku 1575 patřilo město panu Mikuláši z Bubna, kteří město vlastnili až
do roku 1809, kdy ho koupil hrabě Windischträtz. Roku 1815 pak zámek a
panství koupil svobodný pán John Parish. Jeho rod sídlil v Žamberku až
do roku 1948 a znovu od roku 1990. Zámek, který zde stojí pochází z roku
1575. Po vyhoření byl do současné podoby přestaven v letech 1810 – 1815.
Za povšimnutí stojí uchovalá zámecká kaple v barokně-rokokovém sluhu.
V zámeckém parku objevíte zachovalé sluneční hodiny nebo věž staré
hvězdárny. Dominantou žambereckého náměstí je radnice vystavěná v letech
1812 – 1815. Morový sloup v centru náměstí vznikl jako poděkování, že
město bylo uchráněno moru. Byl postaven v roce 1700 a představuje
vrcholné dílo českého baroka. Na nejvyšším bodě města, ve výšce 468 m, byla
v roce 1682 postavena kaple zasvěcená sv. Rozálii a v roce 1932
postavena Tyršova rozhledna. S historií města je spojeno jméno rodáka
Prokopa Diviše, vynálezce bleskosvodu, jehož rodný domek dosud stojí
v blízkosti helvíkovického mostu. Pozornost jistě zaslouží i kostel sv.
Václava. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1352. V roce 1926 bylo za
pouhých devět měsíců postaveno Divišovo divadlo. Roku 1911 bylo založeno
městské muzeum v budově bývalého Kateřinského špitálu. Mimo historie
města a připomínky starých místních řemesel je zde vystaven Jedličkův
pohyblivý betlém. V dnešní době nabízí Žamberk svým návštěvníkům vše, co
si ke zpříjemnění svého pobytu mohou přát. Ubytovat se mohou v některém
z mnoha ubytovacích zařízení, ať už hotelů, penzionů nebo privátů, mohou
si prohlédnout veškeré historické památky, které jim město nabízí.
V teplém počasí mohou využít sportovního areálu pod městem,
s koupalištěm, tenisovými kurty a minigolfem, večer potom mohou
navštívit některý z místních kulturních podniků. V nedalekých
Orlických horách najde návštěvník množství značených turistických tras a
cyklotras, které ho provedou malebnou horskou krajinou a odhalí mu všechny
přírodní a architektonické krásy, kterých je tu k vidění nespočetně.
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|